Když šampionát začínal po Novém roce aneb Co víte o Grand Prix?

Robert RoBertino Pavelka, 10. ledna 2017, 07:00 Google+

Současný formát šampionátu F1 má takovou podobu, že se zdá prakticky nemožné najít čas na nějakou jinou činnost. Ale vždy tomu tak nebylo. Představte si, že byste nemuseli čekat na nové zavrčení motorů až na nadcházející jaro. Takový případ už tu byl - a ne jednou.

Počet komentářů:  14 komentářů (Poslední 15.01. 10:12) Napište svůj názor
Brazílie má v našem přehledu své místo

Brazílie má v našem přehledu své místo | foto: McLaren

Sdílejte článek

Než se pustíte do dalšího historického ohlédnutí, zkuste si udělat malý test, aniž byste se podívali do příslušných tabulek. Tipnete si, který šampionát začal nejdříve a který nejpozději skončil? Který byl nejkratší a který nejdelší? Jaké byly odstupy mezi jednotlivými závody? A která Grand Prix byla nejčastěji první v šampionátu a která poslední? Sluší se tu předeslat, že ne vždy je vodítkem počet Grand Prix odjetých za sezónu. Pokud jste si udělali takovou malou soukromou anektu, možná budete překvapeni konkrétními údaji.

Ještě než se pustíme do statistického světa, je třeba si uvědomit, že šampionáty jako takové procházely určitými změnami a dostupná data byla vždy důsledkem nějakého formátu, který se jistou dobu přetrvával. Protože více než první polovina celkového počtu 67 mistrovských sezón měla své hlavní těžiště v Evropě, pokud nebyly zařazeny do programu závody v klimaticky výhodnějších lokalitách, začínalo se ještě později, než jsme zvyklí v současnosti. Pak tu byl i mírně matoucí prvek Grand Prix USA v letech 1950-1960 v podobě závodu 500 mil Indianapolis, který se nejen vymykal po stránce technické, ale jak uvidíme dále, udělal i pěknou paseku v termínové listině. 

S narůstajícím počtem jednotlivých Grand Prix a lepšími možnostmi cestování se přestalo tolik dbát na zavedený formát šampionátu, který se dlouhá léta držel v přibližné podobě zámoří - Evropa - zámoří, přičemž začátek v různých obdobích obstaral americký kontinent či Afrika a stejné kontinenty jej pak zpravidla končily (což platí pro 60. až část 80. let). Hlavní část šampionátu, jak už bylo uvedeno, tvořily evropské závody a teprve od 80. let se začaly objevovat "odskoky za velkou louži".

Intermezzo - nemistrovské závody

Někoho celkem logicky napadne, když si všimne velkých prodlev mezi závody, co vlastně piloti dělali. Co by dělali, závodili. Jenže zejména v prvních 30 ročnících F1 nebyla specializace pilotů tak úzká, dokonce je známo, že v určitém období byly finančně lépe hodnoceny závody F2. A tak matadoři tratí Grand Prix využívali mnoha dalších příležitostí v různých kategoriích, počínaje již zmíněnými závody F2 přes cestovní či sportovní vozy až po prototypy. 

img-responsive

V 60. letech nebyli piloti zdaleka živi pouze díky F1 | foto: McLaren

Nesmíme ani zapomenout na dnes už neznámý fenomén nemistrovských závodů. Nescházela se na nich plná konkurence (i když výjimky existovaly) a přesto si mnozí vzpomenou na tradiční bašty zejména na britských ostrovech, na něž se piloti rádi vraceli. Proslulý byl z dnešního pohledu názvem zavádějící Závod šampionů (Race of Champions) nebo tradiční BRDC Trophy, věhlas měla Grand Prix Středomoří nebo Syrakus, dokud se do mistrovského programu F1 neprosadili Brazilci, i oni lákali piloty na své trati, stejně jako Argentinci, když ani jejich Grand Prix nebyla součástí mistrovství. Jezdilo se také ve Francii, Itálii, Německu, Rakousku, Jihoafrické republice, ba dokonce i v Dánsku.

Narůstající počet Grand Prix a rostoucí náklady spojené se zavedením "třílitrové" formule počet non-world-championship races drasticky omezily. Jestliže se v 50. letech jezdily i tři desítky takových závodů ročně a ještě v roce 1962 jich napočítáme dvacet, v 70. letech už číslo kleslo na dva tři podniky za sezónu. Podepsal se na tom do jisté míry i pokus o "druhou ligu F1" a další finanční exploze spojená s příchodem wingcarů a turbomotorů. Nepřetržitá série nemistrovských závodů skončila v roce 1979 Závodem šampionů a Grand Prix Dino Ferrari v Imole, což byl další mazaný tah Bernie Ecclestonea, kterému nevyšlo pořádání Grand Prix Itálie na této trati, tak hbitě využil smlouvy a závod byl prezentován jako uctění památky Gunnara Nilssona, který rok předtím zemřel na rakovinu. Vůbec poslední nemistrovský závod se jel v roce 1983 na Brands Hatch - tento poslední Race of Champions měl být pokusem nastartovat novou éru podobných Grand Prix, ale záměr nevyšel. Zapomněli jsme na něco? Ovšem, v letech 1950-1983 se jelo 289 klání bez mistrovského statutu, pokud ještě nepočítáme Grand Prix Španělska 1980 a Grand Prix JAR 1981, které byly dodatečně anulovány a jsou vedeny mimo šampionát.

Trocha čísel

A teď už zmíněné statistické pochoutky. Možná v následujícím přehledu nějakou zajímavost nenajdete - budeme rádi, když nás na ní upozorníte. Ostatně tento přehled není sestaven jako vyčerpávající záležitost, jen takové zajímavé připomenutí se zaměřením na data. Malou poznámku: v rámci lepšího přehledu vycházíme pouze z dat závodů, nikoli tréninků. 

img-responsive

V 70. letech sezóna začínala v lednu | foto: Renault Sport F1

Začátek a konec - a průběh

Je zajímavé, že pokud bychom pominuli roky a vzali krajní data, kdy nějaký šampionát začal a skončil, dostali bychom neuvěřitelných 363 dní! Protože v letech 1965 a 1968 začal šampionát skutečně prvním dnem v roce - tedy 1. ledna. Opačný pól představuje rok 1962, kdy piloti absolvovali poslední závod 29. prosince. Ve všech třech případech se konaly Grand Prix v Jihoafrické republice. 

Naopak nejdéle se muselo čekat na první závod v roce 1951, tehdy začal šampionát až 27. května Grand Prix Švýcarska. Protipólem je pak sezóna 1956, kdy se jel poslední závod v Itálii 2. září. Z pěti zahajovacích měsíců byl nejchudší duben, kdy začal šampionát třikrát, ze čtyř závěrečných pak prosinec, ve kterém se sezóna dojížděla také třikrát. Naopak nejčastěji byl zahajován šampionát v březnu a končil v říjnu.

Čest zahajovat šampionát mělo deset pořadatelů - Argentina, Austrálie, Bahrajn, Brazílie, Jihoafrická republika, Holandsko, Monako, Švýcarsko, Velká Británie a USA. Nejčastěji se začínalo právě v Austrálii, která až na dva případy (2006 a 2010) figuruje v čele šampionátu od roku 1996. Takže v letošním roce ji čeká jubilejní 20. zahajovací závod. Na opačném pólu je těch zástupcí více - hned třináct. Šampionát končil v Abú Zabí, Austrálii, Brazílii, Číně, Itálii, Japonsku, Jihoafrické republice, Kanadě, Maroku, Mexiku, Portugalsku, Španělsku a opět USA. Pokud tu hledáte Evropskou Grand Prix 1997, tak ta se jela v Jerez de la Fronteira, takže ji počítáme do španělského regionu. Zatím nejčastěji končil šampionát v USA, ovšem za přispění čtyř tratí - Sebring, Riverside (šlo o závěrečné závody v letech 1959-1960), Watkins Glen (1961, 1971-1975, 1979 a 1980) a Las Vegas (1981, 1982). Město hříchu mělo vůbec štěstí - Grand Prix se tu jela dvakrát, pokaždé jako poslední závod a v obou případech se tu rozhodovalo o titulu mistra světa. Tradiční závěr na jedné a té samé trati je doménou Australanů, ovšem na okruhu v Adelaide už se od roku 1996 nejezdí.

img-responsive

Keke Rosberg byl jedním ze šťastlivců, kteří si v Las Vegas zajistili titul (ilustrační foto) | foto: Williams F1 Team

Pokud bychom vzali trvání šampionátu od prvního do posledního závodu, pak bezkonkurenčně nejdelší byla sezóna 1968, kdy Grand Prix JAR a závod v Mexiku dělilo 308 dní - a to se jelo pouze 12 závodů. Na druhém místě figuruje ročník 1965 (297 dní) a 1967 (294 dní). Na opačném pólu stojí sezóna 1952, kdy měli piloti "hotovo" za pouhých 112 dní (8 závodů včetně 500 mil INDY). Jen o den déle trval ročník 1950 a třetí místo zaujímá šampionát 1961 se 147 dny.

Kontinenty

Protože se jedná o Světový šampionát F1, měl by se jezdit skutečně na všech kontinentech. Jenže tak tomu zdaleka není - věřili byste, že pouze ve dvou případech nastala v jedné sezóně situace, kdy piloti byli v Evropě, Americe, Africe, Asii a Austrálii? Stalo se tak v letech 1992 a 1993, kdy se nakrátko do světa Grand Prix vrátila Afrika.

Jinak byl začátek oficiálního mistrovství doménou pouze Evropy a Severní Ameriky. V roce 1953 se poprvé jede i v Americe jižní, sezóna 1958 je premiérou pro africký kontinent. Asiaté čekali až do roku 1976 a proslulou Grand Prix Japonska, poslední - tedy Australané, vstoupili do světa F1 na mistrovské úrovni v roce 1985. Od roku 1994 se pravidelně jezdí v Evropě, Americe, Asii a Austrálii.

img-responsive

Australané svým závodem v Melbourne nejčastěji zahajovali sezóny F1 | foto: Honda Racing F1

Jak z výše uvedeného vyplývá, na evropském a severoamerickém kontinentu se F1 objevila ve všech 67 ročnících. Přestože Jižní Amerika je geofraficky spojována s Amerikou jako takovou, dovolíme si ji oddělit - polokontinent fotbalu a proslulé kávy hostil F1 v 51 případě. Asie a Austrálie mají prozatím vyrovnané konto - 32 ročníků - a Afrika je s 26 účastmi poslední.

Trocha datumů

Je zvláštní, že ačkoliv máme 67 variant začátků a konců, ještě nikdy se nestalo, aby dva šampionáty začaly a skončily ve stejný den. Povedlo se však něco jiného - jedenáctkrát došlo k situaci, kdy byl počet dní alespoň dvou mistrovství stejný. Nejčastěji to bylo v letech 1956, 1988, 1989, 2000, 2001, 2002 a 2006, tehdy mistrovství "trvalo" 224 dní, v sezónách 1953, 1955, 1957, 1990, 1991, 1998 a 1999 to bylo 238 dní.

Pětkrát došlo k zajímavé situaci, kdy následující šampionát začal prakticky stejně a stejným způsobem skončil - s jednodenním posunem. Poprvé k tomu došlo v sezónách 1974 a 1975 - v prvním případě se mistrovství konalo od 13. ledna do 6. října, o rok později pak ve dnech 12. ledna - 5. října. Podobný úkaz nastal i v letech 1990/1991, 1994/1995 a 2001/2002. Nejdelší taková řada spadá do nedávné minulosti. V roce 2012 začalo mistrovství 18. března a následující dva roky se začátek posunul zpět o jeden den, takže v posledním případě začínala sezóna 16. 3. 2014. A konec - to samé: od 25. listopadu (2012) se postupně došlo až k 23. 11. 2014.

img-responsive

Interlagos je jedním ze dvou okruhů, na kterém už zažili start i finiš šampionátu | foto: Pirelli

A když jsme u těch datumů - hned třikrát sezóna začala vždy 13. ledna a 7. března. Nejčastější datum posledního závodu bylo 8. října a 24. října - vždy čtyřikrát. Ani tady nebude chybět perlička - pouze čtyři země měly tu čest závodem na své půdě šampionát zahájit i ukončit: Austrálie, Brazílie, Jihoafrická republika a USA. Ovšem pouze v případě Interlagosu (Brazílie) a Kyalami (JAR) to bylo na stejné trati. Pochopitelně ani jednou ve stejné sezóně.

... a něco o závodech

Logicky se nabízí, že pokud v prvních deseti sezónách odjeli piloti v průměru 8,4 Grand Prix za rok, budou odstupy mezi jednotlivými závody větší. Dogma to ovšem není, protože sezóna netrvala vždy šest a více měsíců. Ostatně průměrná doba trvání sezóny díky nárůstu závodů činí před začátkem nové sezóny 232 dní.

Pokud bychom hledali skutečně nejmenší odstup mezi jednotlivými závody a zachovali regule šampionátu, dostaneme neuvěřitelný výsledek. Psal se rok 1959 a dva závody následovaly den po sobě. Pokud čekáte nějaké vysvětlení, je na místě a opět v tom hraje roli "pětistovka" INDY. Tam se totiž až na vyslovené anomálie konal závod vždy 30. května. Protože piloti závodící v Evropě za oceán nejezdili, soustředili se na Grand Prix Holandska, která se jela 31. května. Za normálních okolností by se piloti nejen díky časovém odstupu ani z USA do Evropy v té době nedostali.

Pokud bychom tedy chtěli hledat reálné nejmenší rozdíly mezi jednotlivými závody, musíme do roku 1958, kdy vlastně poprvé nastal "dvojitý víkend": v Monaku se jelo 18. května a následující Grand Prix Holandska byla na pořadu o osm dní později. Není to překlep - tehdy ještě v zemi větrných mlýnů a dřeváků platil zákaz závodění v neděli. V následujících letech jsme zažili mnoho dalších zdvojených závodních víkendů, snad jenom uveďme, že sezóny 1961, 2006, 2008, 2009, 2012 a 2013 jimi začínaly, ročníky 1978, 1979, 1980, 1994, 2005, 2010 a 2012 končily.

img-responsive

Malajsie v historii čekala na dvě po sobě jdoucí GP nejkratší dobu | foto: Tilke GmbH & Co.

Kdy museli piloti nejdéle čekat mezi dvěma závody? Zní to neuvěřitelně, ale bylo to téměř pět měsíců. Prakticky bez jediného dne - v roce 1965 se jel první závod sezóny na Nový rok (GP Jihoafrické republiky) a druhý až 30. května v Monaku. Oněch 150 dní je absolutní rekord nejen mezi dvěma závody v téže sezóně ale rovněž nepřekonatelnou metou mezi prvním a druhým závodem. Co se týče doby mezi předposlední Grand Prix a závěrem sezóny, pak musíme do roku 1959, kdy se na Monze jelo 13. září a potom se čekalo na Grand Prix USA v Sebringu do 12. prosince.

A docela na závěr - pokud se vám ze všech těch čísel nezamotala hlava, nabízíme interval mezi dvěma závody na téže trati ve dvou po sobě jdoucích ročnících. Největší odstup mezi dvěma závody měli Brazilci: v roce 2003 se jela jejich Grand Prix 6. dubna a poté museli čekat až do 24. října 2004, než se F1 na jejich trať vrátila - tedy více než 18 měsíců. Jen těsně tak překonali Jihoafričany, kteří něco podobného absolvovali v letech 1982-1983 (7. dubna - 19. října). Opačný případ představuje GP Malajsie v letech 2000 a 2001, kdy na ní přiznivci nemuseli čekat ani celých 6 měsíců (22. října - 18. března).

P.S. Nedá mi to, abych pro vás připravil maličký quizz - jak s oblibou říkala dvojice Šimek & Grossmann. Víte, ve kterém roce se jelo nejvíc závodů v jedné zemi? 

Google+ Vytisknout

Diskuze: Když šampionát začínal po Novém roce aneb Co víte o Grand Prix?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 14, poslední 15.01.2017 10:12 Vložte komentář

Zobrazeno posledních 14 komentářů. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související články

Doporučujeme

Další články

Aktuálně

Kimi Räikkönen v závodě v Silverstone

Konečně víme, jak to bylo s Kimiho pneumatikou v závěru GP Británie

Vstupní otvory bočnic Mercedesu

Vysoké teploty jsou zabijákem vozů F1. Jak si týmy pomáhají a co je to stojí?

Stoffel Vandoorne s McLarenem MCL32

"Naše rychlost byla v Silverstone lepší, než jsme čekali." McLaren je naplněn optimismem

Vedení Scuderie při představení nového vozu se svými jezdci: s Antoniem Giovinazzim, Kimim Räikkönenem a se Sebastianem Vettelem

"Porážka Ferrari," hodnotí Minardi oznámení Haasu

Esteban Ocon a Sergio Pérez s vozy Force Indie v Silverstone

Force India je při chuti, chce se dotáhnout na lepšící se Red Bull. Co jí schází?

Logo na krytu motoru nového vozu Mercedes F1 W08 EQ Power+

Mercedes mění své působení. V roce 2019 se objeví ve Formuli E, stáhne se z DTM

Carey neudal týmům F1 žádnou akcii

Akcie F1 nenadchly, týmy F1 o ně neprojevily zájem

reklama
  • Pátek

    • 1. Trénink (10:00 - 11:30)
    • 2. Trénink (14:00 - 15:30)
  • Sobota

    • 3. Trénink (11:00 - 12:00)
    • Kvalifikace (14:00)
  • Neděle

    • Závod (14:00)

Průběžné pořadí šampionátu:

1. VETTEL, 2. HAMILTON, 3. BOT... Celé pořadí

dní | hod | min | sek

reklama

Doporučujeme

Pilot Renaultu Nico Hülkenberg

Hülkenberg: Rosberg mi mohl šeptem sdělit, že po zisku titulu skončí

Čtěte dále

Nejčtenější články

  1. Zlomový okamžik sezóny? Prezident Marchionne po Ferrari požaduje okamžitou odpověď

  2. Honda otevřeně o vývoji motoru: Proč nezjistila problémy už na dynamometru?

  3. Jak to vypadá s Hamiltonovým odchodem? Změní jen působiště nebo skončí?

  4. Všech 12 ikonických vozů ze hry F1 2017 odhaleno. Čeká nás to nejlepší z posledních 30 let

  5. Kde jsou ti sponzoři? Manchester United jich má přes 90, F1 pouze pět. Proč?

  6. "Porážka Ferrari," hodnotí Minardi oznámení Haasu

reklama