DISKUZE K ČLÁNKU Zamyšlení autora a fanouška F1 u příležitosti malého výročí

Robertino to je opět počtení a oprášení vzpomínek. Je pěkné a zajímavé, jak každý z nás to nadšení v útlém věku vnímal a je pravda, kdo urputně hledal a lovil tenkrát nedostupné informace, tak u toho nadšení většinou zůstal až do dnešních dnů.
Je zajímavé, jak vzpomínáš na to, že jsme psali do týmů F1. Byl by to také dobrý námět a diskuse, co komu přišlo a jak byl úspěšný....? Mě osobně přišla jen odpověď z fotkami a texty a tužkou a samolepkou z týmu RAM Racing. To jsem tenkrát skákal radostí dva metry vysoko. Jó, to byly časy!!!

- taky dobrý -

Roberte, i já Vám gratuluji a přeji hodně dalších krásných článků. Nerad se zapojuji do diskuzí, jsem tady premiérově, ale nejste mi neznámý. Máme spolu několik společných lásek – modely, které lepím dodnes, a obdiv k panu Vyškovskému (byl jsem i na Vámi zorganizované výstavě), film a časopis Cinemu a také formuli 1. Jsou to především Vaše články, které vyhledávám, protože zpravodajství ze závodů není až tak zapotřebí, pokud se člověk na závod dívá. A rychlé shánění nových informací – ono to souvisí s naší společnou minulostí, kdy jsme informace z uplynulého závodu v časopise četli i s měsíčním zpožděním (MOTORistická současnost…)
Čítával jsem Vaše Paddocky už v dobách, kdy jste je nazýval Hot Spot a kdy Vám někteří diskutéři spílali do „červenína“ – jistě si pamatujete sám. Bohužel, tyto články ve virtuálním světě zanikly. A tak se Vás chci zeptat, zda byste nebyl ochoten pro nás, kteří máme rádi minulost F1 (a vidíte, že čtenáře stále máte) tyto články znovu zpětně publikovat – ať už tiskem, nebo na síti jako „okénko pro pamětníky“.
Nabízím Vám - zatím sám, ale věřím, že se někdo z fanoušků připojí – i variantu placených stahovaných článků. Vážím si Vaší práce, která se Vám snad stala koníčkem (nebo koníčka, který se stal prací) a respektuji duchovní vlastnictví.

Mido, děkuji i já a všem ostatním. Taky si vzpomínám, že jsme jednou chtěli udělat fiktivní Hotentoten Grand Prix. Pokud si vzpomínám, tak poslední část zněla: Pro neuvěřitelný chaos chce vedení závod ukončit, ale kšeftmani zcizili šachovnicovou vlajku, proto musela zasáhnout přítelkyně Davida Coultharda a Grand Prix odmávla jeho náhradními trenýrkami. Způsobila tím poslední hromadnou havárii na cílové rovince, protože si to většina pilotů vysvětlila docela jinak..."

RoBertino DÍKY!!! Nádherné vyznání, nádherná nostalgie
Donutilo mne to zavzpomínat na své mládí, lepení modelů z ábíčka, hledání článků v časopisech, knížky a paperbacky pod stromečkem... Vzpomínám si, bylo mi asi 14 let, dostal jsem dárek v podobě skleniček (whiskovky a velký frťany) s obrázky starých formulí - to jsem měl vystavené a chránil si to jako poklad .
Také se mi vybalil koncert Banjobandu I. Mládka, byl jsem na ních ve Fučíkárně a oni tam zinscenovali "rozhlasový přenos" ze závodu F1 v Monaku... váleli jsme se smíchy.
Asi před rokem a půl se mi dostaly do ruky staré Světy Motorů, právě listuji ročníkem 1978 - to je pecka!!! A do toho tenhle článek - ještě jednou MOC DÍKY

Našly se i světlé vyjímky. Třeba když komentoval "Fanánek" Franta Šťastný.
Byl jedinečný vyprávěč a jeho komenty měly velkou šťávu. Jen škoda, že pro jeho lidovou mluvu neměl velkého zastání u vedení ČT.

Kvalita prenosov sa pre mňa zhoršila, pretože v minulosti som ich pozeral zadarmo so zasväteným komentárom napríklad pána Pecháčka, alebo na ORF. Teraz to pozerám na nete s nekonečnými táraninami v angličtine, alebo občas predražene v TV so stupídnym komentárom.

Myslím, že tehdy jsme si s tím nějaké štráchy vůbec nedělali. Když jsem byl na návštěvě u jednoho z nejlepších fotografů F1 Rainera W. Schlegelmilcha, ukazoval mi obrázek Johanssona, jak mu v Monaku šlehají z výfuků plameny. Označil ho za svůj nejmilejší a když jsem se ho zeptal, jestli ví, že vyšel také v našem časopise Stadion, byl z toho mírně perplex. Psal se rok 1987.

Mimochodem před nějakým časem mě pohladila po duši tahle pohádka (viděl jsem jen kousek a nevěřil jsem tomu co vidím a je v ní cosi skoro nepochopitelného z dnešního pohledu práv i nepráv..
O chytrém Honzovi (1985) TV pohádka (je na yotube - nevím zda se sem smějí dávat odkazy nebývají tu)

Teď ještě v tomhle ohledu jsem si vzpomněl na jednu "historku" z dětství:
Byli jsme u tety na návštěvě jednou (ona bydlela dál, takže jsem u ní nebyl často) A co se nestalo - Na záchodě měli ty plakáty Muži, Vozy F1 asi jen dva (už si to nepamatuju) zato se pamatuju, jak jsem je strejdovi záviděl a hrozně se divil, že si tak krásné plakáty nepověsil na nějaké čestnější místo... No dneska už to chápu :))
PS: Já jestli se nepletu po formulích polepil celý pokoj pro změnu ...plakátama s hudební tématikou kde chlouba největší byli zvětšené a obkreslené obaly Iron Maiden...
No ale F1 mám rád dodnes.
Nicméně ty naše těžkosti jak v F1, tak ale i třeba v hudbě byli daní železnou oponou, na západě se asi smály, když jsme tu jásali nad každým plakátem a v USA by to asi nepochopili, ač vlastně i jejich teenageři vlastně plakáty v pokojích mívají... tak uvidíme co bude
(((Já si myslím, že Ross to teď o kapičku zlepší - ještě zvýší výkon motorů, nechá veliké pneumatiky které strašně pomohli kráse letošních aut)))... ale ztracený čas musíš najít jedině ty RoBertino, nebo někdo jiný, neb ten už bude jen.... po vzoru Prousta - reálně už není :)

Ono toho bylo víc - články v MOTORu, romány na pokračování, papírové formule z ABC... pak jsme koukali na první simulátory na ZX Spectrum, potom i na PC, legendární Grand Prix 2, to byla totální pecka a kolik nočních v roce 1994 padlo na oltář zlepšování časů... Vzpomínat je na co - sešity s nalepenými články, obrázky, posbírané ze všech možných zdrojů. Když jsem získal 30 ročníků Autosportu, tak to bylo vzpomínání. A co se článků týče - Nastartujte nejrychlejší rakve světa, to bylo taky zajímavé čtení.

Radovane, pro nás byl Pecháček ikonou, z jednoho prostého důvodu - nebylo srovnání. Vlastně bylo, pamatuju, že přenos z Maďarska 1986 komentoval Pavol Ryba a to bylo teprv něco. Souvislosti nám došly až mnohem později, když jsme nasáli mnohem více informací.

Nejlepší článek asi byl :), protože je to jedinej, kterej si pamatuju dodnes - se jmenoval: Peklo v Monze a byl v časopise Motor, v těch jsem četl já, protože jich doma táta měl celou hromadu. (ještě Automobil, ale tam byli většinou technické analízy aut. Svět motorů jsem sotva kdy měl v ruce ... ten táta neměl v oblibě
Papíroví modely samozřejmě a plakáty Vozy F1, a muži F1 ... to byla klasika...
Ale to jsem byl dítě a dětské hry jsem Bohužel, nebo bohu dík opustil, ačkoli vlastně jsem přešel jen na dospělejší pojetí her...

Nu ale co bylo bylo Corida (asi) už také neni jako za Hemingwaye ... škoda :))

((Takže vlastně ono nejde o nás, ale o to jak vidí dnešní eF 1 a co zajímá dnešní děti? ... a to já nevím :))
PS: Dobrá je povídka Smrt pana Baltisbergera od Hrabala

Diky za nostalgické vzpomínky. Já měl to štěstí, že jsem díky tátovi mohl sledovat přímé přenosy na rakouské ORF dávno před zmiňovaným prvním přenosem. A v jednom bodě musím oponovat. Totiž český komentář v podání pana Pecháčka byl více než katastrofální. Proto jsme raději pokračovali ve sledování ORF. A s lítostí musím říct, že dnešní komentátor pan Richter je taky hooodně slabý.

Naprosto přesně, Tome.

oproti mému koukání doma právě na tyto kanály ( které jsme ani kódované neměli ) to byla krutá změna. na druhou stranu vojna na hranici s imperialistickým nepřítelem a vojna u pracovního železničního vojska byla dost odlišná a dneska stejně všichni vzpomínáme spíše na to málo dobrého, co jsem tam prožili, že jo

Já byl na opačném konci republiky v Humenném a světe div se, ani Rusi F1 nevysílali.

Tak to jsem měl ze zadele kliku, jak se říká. Já byl na zeleném vandru v Aši a díky kolegovi, který měl pečetítko na programový ovladač jsem koukal na RTL a ZDF. Takže díky vojně jsem s přehledem koukal na přímé přenosy...

musím RoBertinovi jednak poděkovat za krásný vzpomínkový článek a zároveň mu pogratulovat k pěknému jubelejnu, symbolicky mu připít a popřát jemu ( a tím i nám ) ještě hodně takových počinů, které jednoho na duši potěší.
díky

jj, dva roky v Dolnom Kubíně byly v tomto směru naprosto ztracené. vlastně nejen v tomto směru....